Prodaná nevěsta

O PŘEDSTAVENÍ

Po úspěšné premiéře své operní prvotiny Braniboři v Čechách se Bedřich Smetana (1824-1884) rozhodl pro kompozici opery vpravdě národní. Spolu se spisovatelem Karlem Sabinou vybrali venkovský námět vycházející ze Sabinova humoristického románu Věčný ženich. Děj nás zavádí do české vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka se má však provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Inscenace režiséra Ondřeje Havelky patří od své premiéry právem k divácky nejoblíbenějším titulům našeho repertoáru. Sám Havelka o ní říká: „Základní inscenační princip není nikterak extravagantní, neboť se přiznám, že nejsem zvláštním příznivcem násilných aktualizací a posunů klasických děl do současnosti. Rozhodně však nejde o obvyklé, říkejme mu ,holubičkové‘ klišé, ke kterému se často uchylují inscenátoři v obavě, aby neposkvrnili tradiční posvátnost nejdůležitější české národní opery. Mým záměrem je vytvořit představení, které bude živým, pestrým a hlavně zábavným hudebním divadlem, vždyť koneckonců jde o komickou operu.“

1. dějství
Je masopust. Všichni slaví a veselí se, jen Mařenka nemá příliš důvodů k radosti. Rodiče ji nutí, aby se provdala za bohatého Vaška a nechala Jeníka, který je jen chudý chasník bez domova. Otec podlehl slovům dohazovače Kecala, vypočítávajícího Vaškovy přednosti. Ten je totiž jediným dědicem velkého Míchova statku, neboť jeho nevlastní bratr se ztratil kdesi ve světě. Mařenka však energicky Vaška odmítá. Kecal, nechtěje přijíti o dobrý obchod, rozhodne se vyhledat Jeníka...

2. dějství
Mezi veselící se chasu by rád pronikl i Vašek, leč marně. Mařenka si ho všimne a okamžitě kuje železo. Vašek ji nezná a toho Mařenka využije ke své intrice. Pomluví mu jeho předurčenou nevěstu a vykreslí ji v těch nejhorších barvách, takže se Vašek v hrůze zapřísahá, že si takové děvče nevezme. Kecal zatím nabídl Jeníkovi 300 zlatých, upustí-li od Mařenky. Jeník k velikému zděšení a nevoli svých kumpánů svolil, avšak pod podmínkou, že si Mařenka vezme Míchova syna. Kecal souhlasí a je podepsána smlouva. V sále propukne rozčílení a odpor k hochovi, který prodal své děvče.

3. dějství
Do vsi přišli komedianti a zvou vesničany na představení. Vašek, otáčející se zvědavě kolem nich, nespouští oči z Esmeraldy. A ta ihned využije situace. Potřebují medvěda a poněkud pomalý Vašek se dá snadno přemluvit k této úloze. Mařenka se zatím dozvěděla, že ji Jeník prodal, ale nemůže tomu věřit. Jeník by jí rád vše vysvětlil, ale Mařenka se zdráhá ho vyslechnouti, na truc si vezme Vaška. Tu Jeník vidí, že musí rychle jednati. Předstoupí před Míchovy, oznámí všem, že on je jejich ztracený syn Jan, a žádá splnění Kecalem sepsané smlouvy. Mařenka se vrhá Jeníkovi do náruče a rodiče jim žehnají.

Opera je uváděna v českém originále s českými titulky.

OBSAZENÍ A TVŮRCI

Sólisté opery Národního divadla Brno

Krušina, sedlák: Jakub Tolaš

Ludmila, žena Krušinova: Jitka Zerhauová / Daniela Straková-Šedrlová

Mařenka, dcera Krušinova: Pavla Vykopalová / Jana Šrejma Kačírková

Mícha, gruntovník: David Nykl

a další

Dirigent představení: Jaroslav Kyzlink

Libreto: Karel Sabina
Autor: Bedřich Smetana
Hudební nastudování: Petr Vronský
Dirigent: Jakub Klecker, Jaroslav Kyzlink
Režie: Ondřej Havelka
Scéna: Alexandra Grusková
Kostýmy: Alexandra Grusková
Sbormistr: Josef Pančík
Choreografie: Jana Hanušová
Dramaturgie: Patricie Částková
Asistent dirigenta: Pavel Šnajdr
Asistent režie: Barbora Hamalová
Asistent sbormistra: Pavel Koňárek
Asistent choreografie: Petr Přibyl