Čert a Káča
Co je nejdůležitějším místem na zámku? No přece kuchyně! Není divu, že se tu pomalu schází všechno zámecké služebnictvo i lidé z vesnice.Všichni se hrnou do tance, jen Káča sedí u kamen. Už zase si jí nikdo nevšímá… Vůně přilákala i pohledného mysliveckého mládence. Je to čert Marbuel. Pohádkoá opera od A. Dvořáka oživá na jevišti Janáčkova divadlo v provedení Opery NdB.
Všechny termíny
středa
22. 5. 2024
18:00
Janáčkovo divadlo
Brno
260 - 767 Kč
pondělí
24. 6. 2024
11:00
Janáčkovo divadlo
Brno
150 - 250 Kč
Popis
O PŘEDSTAVENÍ
Co je nejdůležitějším místem na zámku? No přece kuchyně! A v té v Mokré Lhotě právě teď krásně voní koláče a někdo už narazil i bečku s pivem. Není divu, že se tu pomalu schází všechno zámecké služebnictvo i lidé z vesnice. Nakonec proč by nemohla být tancovačka přímo tady, stačí odsunout nějaké hrnce a místa je hned dost. Všichni se hrnou do tance, jen Káča sedí u kamen. Už zase si jí nikdo nevšímá… Vůně přilákala i pohledného mysliveckého mládence. Je to čert Marbuel, kterého poslal Lucifer pro zlého správce a kněžnu, ale když nasupená Káča je tak velké lákadlo. Co kdyby se prvně trochu pobavil a vyzval Káču k tanci?
O čerty v českých pověstech nikdy nebyla nouze. Vždy rádi nabídli pomocnou ruku tu s postavením hráze rybníka v jižních Čechách nebo vybudováním hradu. Často se lidem podařilo ďábla přelstít a na památku toho dodnes můžeme vidět různé čertovy kameny, které zůstali, když se pekelníkovi nepodařilo splnit úkol, než zakokrhá první kohout. Pak tu jsou čerti pohádkoví, ti jsou vlastně docela sympatičtí moulové, co se snaží všechny marně obehrát v mariáši a kde komu naletí. Není divu, že se ocitli i na divadelním jevišti. Do dnešních dnů se příležitostně hraje Tylův Čert na zemi (1850) o mladém čertu Salamandrovi, který rychle přijde na to, že ošálit lidi není jen tak. Důležitou roli tu hraje Káča, nehezká a zatrpklá žena, která způsobí mnoho zlého. Káča je jednou z postav i pohádky Boženy Němcové Čert a Káča, i když ta pro Káču neskončí úplně dobře, protože ji ovčák Jirka prostě hodí i s kožichem do rybníka.
V roce 1897 přihlásil mladý učitel a spisovatel Adolf Wenig do soutěže vypsané Národním divadlem libreto Čert a Káča, které získalo první cenu. Téměř šedesátiletý Dvořák se v té době opernímu žánru příliš nevěnoval. Jakobín měl premiéru v roce 1888 a mimo přepracování Dimitrije i Jakobína, byla Dvořákova pozornost obrácena k symfonické tvorbě. I v ní však bylo snadné rozeznat Dvořákův dar pro dramatická díla a recenze na vídeňské uvedení Kytice na to přímo poukázala: Antonín Dvořák chce na scénu. Jeho symfonické básně jsou dramata bez scény, hudba bez pěvců. Přidejme k ní pěvce a opera je hotova. Snad to byl právě tento ohlas, který v Dvořákovi zase jednou vzbudil touhu po opeře. Jak přišel k libretu Čerta a Káči skladatel sám prozradil v rozhovoru:
Premiéra Čerta a Káči v Národním divadle 23. listopadu 1899 měla velký úspěch. A aby ne – Dvořákovi se podařilo vytvořit vtipnou operu, která do dnes baví malé i velké diváky.
OBSAZENÍ A TVŮRCI
Ovčák Jirka - Jaroslav Březina, Aleš Voráček, Ondřej Koplík, Petr Levíček
Káča - Václava Krejčí Housková, Jana Hrochová
Její máma - Jana Zerhauová, Jan Iskrová
Čert Marbuel - Roman Hoza, Jiří Sulženko, David Nykl
Lucifer - Jan Šťáva, David Nykl