Staatskapelle Berlin (Janáček Brno 2024)

O KONCERTU

Felix Mendelssohn-Bartholdy (1909–1947), jeden z nejvýznamnějších německých romantiků, dokončil svůj Koncert pro klavír a orchestr č. 1 g moll v roce 1832, tedy v době úspěšně se rozvíjející skladatelské kariéry a neméně úspěšné dráhy klavírního interpreta. Jeho současníci jej obdivovali pro jeho schopnost odhmotnění a zduchovnění technických úskalí klavírní hry. Mendelsson-Bartholdy se díval na dobovou hráčskou virtuozitu poněkud s despektem, a snad proto vytvořil koncert, ve kterém poněkud upozadil virtuozitu ve prospěch celkového výrazu díla a jeho obsahu.  Aby skladatel zdůraznil jednotnost a ucelenost celého koncertu, propojil hudebně všechny části a tím novátorsky přistoupil k dosavadnímu schématu koncertantních kompozic. První klavírní koncert je nepochybně skladatelovo mistrovské dílo.

V létě roku 1922 přišel patrně nejvýznamnější německý tvůrce hudby 20. století Arnold Schönberg (1874–1951) na principy dodekafonie a pravil ke svým žákům: „Učinil jsem objev, kterým je zajištěno prvenství německé hudby na příštích sto let.“  Tento sebevědomý výrok však nebyl daleko od pravdy. Schönbergrova práce s dvanáctitónovým systémem úplně změnila kompoziční přístup předcházejících tří století a ovlivnila hudební vývoj dodnes. Ale než skladatel tento objev učinil, musel projít složitou tvůrčí cestou, na jejímž počátku stojí právě symfonická báseň Pelléas et Mélisande. Vídeň na přelomu 19. a 20. století představovala skutečný kulturní a umělecký kvas. Se svými novými koncepcemi přicházeli architekti (Josef Hoffmann, Adolf Loos), výtvarníci (Gustav Klimt, Egon Schiele, Oskar Kokoschka) či dramatici (Hugo von Hofmannsthal). Hudba však za moderními tendencemi poněkud zaostávala. Arnold Schönberg měl ve Vídni vedle svých žáků dvě spřízněné duše, Gustava Mahlera a Alexandera von Zemlinského. V tomto ovzduší začal komponovat, prozatím tonální symfonickou báseň podle hry Maurice Maeterlincka Pelléas et Mélisande. Dílo dokončil v roce 1903 a premiéra se konala o dva roky později. Pochopení u publika se skladba jako většina Schönbergových děl tohoto období nedočkala. Dnes však patří k pozoruhodným dílům směřujícím k novým obzorům hudby 20. století.

Jiří Zahrádka

Program

Samy Moussa: Elysium

Felix Mendelssohn-Bartholdy: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 g moll, op. 25

Arnold Schönberg: Pelleas a Melisande, op. 5

Účinkující

Staatskapelle Berlin

Dirigent: Christian Thielemann

Klavír: Jan Bartoš