Zajímavosti o Národním divadle

Národní divadlo patří k nejvýznamnějším kulturním institucím v Česku a dlouhodobě je vnímáno jako symbol české státnosti a národní kultury. Vzniklo díky veřejné sbírce, do níž přispívali lidé z různých společenských vrstev, a myšlenku společného díla připomíná i známé heslo „Národ sobě“. 

Základní stavební kámen byl položen 16. května 1868 při velkolepé slavnosti. Autorem novorenesanční budovy je architekt Josef Zítek. První otevření proběhlo 11. června 1881 uvedením Smetanovy opery Libuše. 

Divadlo krátce po svém prvním otevření v roce 1881 vyhořelo. Nešťastná událost tehdy vyvolala obrovskou vlnu solidarity. Do veřejné sbírky na opravu divadla přispívali bohatí i obyčejní lidé. Tehdy se vybral přibližně jeden milion zlatých. Jen pro zajímavost; kdybychom kupní sílu 1 rakousko-uherského zlatého převedli na dnešní peníze, měl by hodnotu asi 540 korun. Za jeden zlatý byste si v tehdejší době mohli koupil třeba 1 kg másla, za dva zlaté košili.  

Divadlo se návštěvníkům znovu otevřelo 18. listopadu 1883. Na obnově se podílel architekt Josef Schulz, který komplex architektonicky sjednotil s okolními objekty. Nápis „Národ sobě“ umístěný nad jevištěm historické budovy, dodnes odkazuje na způsob financování i význam instituce.

Historická budova dnes slouží především souborům opery, baletu a činohry. Pod Národní divadlo organizačně spadají také další pražské scény – Stavovské divadlo, Státní opera a Nová scéna z roku 1983, charakteristická moderní skleněnou fasádou architekta Karla Pragera.     

Rozsáhlá rekonstrukce historické budovy proběhla v letech 1977–1983; znovuotevření se konalo u příležitosti stého výročí a opět jej doprovodilo uvedení opery Libuše.