Martýrium jednoho srdce a dvou osudů pro tři herce K výročí 150 let od smrti Boženy Němcové.

„... ryby mu personifikovaly lásku k tátovi. Ve vztahu k řece byla ukryta láska k mámě. A v osudu řeky a ryb byla touha po životě. Kdyby to bylo napsaný anglicky, klečel by Otu Pavlovi svět u nohou."(Jan Werich)

Schopnost vidět všechny události z lepší stránky a radovat se z maličkostí vyplyne ze svěžího dialogu bezstarostného mládí a moudré zralosti.

"... však dobře vím, že básník musí vždycky říci víc, než co je ukryto ve hřmotu slov. A to je poezie. Jinak by nemohl heverem verše vypáčit poupě z medových závěsů a nutit mráz, aby vám přeběhl po zádech, když svléká pravdu. Když jsem si v šedesátých letech minulého století přečetl poprvé Seifertův Koncert na ostrově, zajíkl jsem se nad jeho krásou. O padesát let později mě zamrazilo nad jeho hlubokou pravdivostí — už jí rozumím." Luděk Munzar